Koktavost

Jde o postižení, které zabraňuje v plynulé řeči. Nejčastějším projevem je opakování první slabiky slova, méně často pak slova celého. Tento jev je často doprovázen různými netypickými pohyby, jako například pohyby hlavou, křečovité sevření obličeje a podobně.

Koktaví lidé, nebo taktéž balbutici, jsou lidé, kteří mají problém s plynulostí své řeči. Opakují slova, nebo jen jejich části a dost často se tedy snaží obtížným slovům ve svém slovním projevu vyhnout.

Je nutné poznamenat, že balbutici rozhodně nejsou mentálně postižení jedinci. Jejich mozek v ostatních oblastech, než je řeč, funguje naprosto normálně. Rovněž co se týče toku jejich myšlenek, jde o naprosto plynulý proces bez zadrhávání.

Příčiny koktavosti

Příčina vzniku koktavosti není příliš objasněna. Koktavost totiž nevzniká z jediné příčiny, ale je výsledkem několika faktorů a důležitou roli zde hraje také dědičnost.

Nejčastěji se tato porucha projeví mezi třetím a pátým rokem. Jsou však popsány i případy, kdy děti v tomto věku koktají naučeně (tzn., že se naučí mluvit podle někoho z blízkých, kdo zadrhává v řeči) nebo se může jednat jen o tzv. přechodnou koktavost, která během několika týdnů odezní.

Mýty o koktavosti

Není totiž například pravda, že koktavost je následek psychického šoku. Příběhy typu, že dítě začalo koktat po vylekání čertem a Mikulášem mají sice něco do sebe, nicméně pokud dítě v sobě nemělo již jisté predispozice, koktat rozhodně nezačne. Také není pravda, že koktavost zavinili rodiče špatným výchovným postupem.

A je také nesprávné domnívat se, že koktavostí trpí pouze labilní a úzkostní lidé. Naopak koktavost a s ní spojené nepříjemnosti mohou vznik úzkostných poruch u balbutiků způsobit.

Příznaky koktavosti

• vícenásobné opakování ( ma-ma-ma-ma-máma)
• prodlužování (m-m-m-m-máma)
• hlasové napětí
• zrychlené tempo řeči
• narušené dýchání (nepravidelné, povrchní a přerušované)
• zvýšený výskyt vsuvek v řeči (typu mmm, ehm, eee)
• pauzy v řeči (i v místech, kde v mluveném projevu nejsou očekávány)
• blokády (neschopnost vyslovení některých hlásek – nejčastěji P, B, T, K, G)
• přeformovávání vět za účelem vyhnutí se obtížným slovům

Léčba koktavosti

Terapií koktavosti se zabývají odborníci z řad foniatrů, logopedů a psychologů. V nejtěžších případech je přizván na pomoc i psychiatr či neurolog.

Důležitou roli v terapii hrají také rodiče, kteří by se měli držet několika pravidel:

• Koktavost není nemoc a nepřipusťme, aby si koktající dítě jako nemocné připadalo.
• Zajistěte doma klidnější, méně uspěchaný životní styl.
• Hovoříte-li s dítětem, mluvte pomaleji.
• Nechte dítě dokončit jeho myšlenky.
• Snažte se nemluvit za dítě a nepopohánějte ho v řeči.
• Po dobu společného jídla vypněte televizi nebo rozhlas. Je to čas pro rodinnou konverzaci, ne pro poslech rozhlasu či televize.
• Věnujte dítěti více svého volného času, společně si čtěte, vyprávějte.
• Dejte svému dítěti najevo, že vás zajímá, co říká. Když vám něco vypráví, dívejte se mu do očí a poslouchejte, co vám říká.
• Podporujte ho a povzbuzujte. Dávejte mu dostatečně často najevo svou lásku a náklonnost.
• Nedělejte z koktání svého dítěte „problém". Nedovolte, aby se mu kdokoliv posmíval.

Setkali jste se s touto vadou řeči?

V dalším článku se seznámíme s další vadou řeči - breptavostí.

Autor: Lucie Regenermelová